Šťovík zahradní na saláty

Šťovík zahradní
Nenáročná trvalka, které se dobře daří v půdách hlubokých, nevysychavých a zásobených živinami, lze ji pěstovat i na mírně zastíněných místech.
Šťovík je na pěstování nenáročná trvalka, které se dobře daří v půdách hlubokých, nevysychavých a zásobených živinami. Lze ji pěstovat i na mírně zastíněných místech. Vysévejte přímo na pozemek do řádků vzdálených 30 – 40 cm a po vzejití vyjednoťte na vzdálenost 20 – 25 cm. Sklizeň je možno započít v době, kdy mají rostliny 4 – 5 listů, ty se řežou nebo pozorně trhají, aby se nepoškodil pupen v úžlabí. Sklizeň je možná každé 3 – 4 týdny, listy jsou nejjemnější od dubna do května. Jakmile se objeví květní stonky, včas je vylámeme, čímž podpoříme růst nových listů a prodloužíme sklizňové období. Šťovík spolehlivě přezimuje, na jednom místě lze rostliny ponechat tři až pět let.
Konzumují se dobře vyvinuté listové růžice nebo jen samotné mladé listy bez řapíků. Šťovík má podobnou biologickou hodnotu jako špenát, v listech se rovněž nachází provitamin A, vitamin C, bílkoviny a minerální látky. Prioritní je konzumace syrových listů ve formě různých osvěžujících salátů, lze z něj připravit i jarní polévky. Výborné je rovněž maso obalené listy šťovíku a zapečené. Další použití je možné jako dochucovadlo do omáček či pomazánek.